Poznámka:

    Vybral jsem ze série dopisů osm, které vidím jako velmi aktuální pro všechny, kteří se ke mně druží a žádají mne o vedení na mystické stezce.

    Proč jsem si vybral právě tyto dopisy? Ony totiž odpovídají na to, po čem mnozí mystici touží, ať už jsou na začátku, nebo již postoupili na cestě. Současná doba, která uvolnila cestu všem možným náboženským, jógickým nebo mystickým směrům, rozdmýchala touhu po věcech tajemných, po získání vizí a magických sil. A všichni ti fantastové nechápou, že „sedli na lep“ Zápornému Principu. Jen ve vzácných případech se vyskytují směry, které požadují morálku a priori.

    Bohužel ani Tibeťané v této věci nejsou důslední. Oni přišli do prostředí bílé rasy a nechápou v jakém úpadku a nevědomosti žije. Dokazují tím, že ani oni nepřinesli s sebou Moudrost a uvádějí prodáváním "rituálních zasvěcení" do chodu procesy, o jejichž následcích si sami nedokážou udělat představu. Typický příklad je lama Ole Nydal, který je sice Evropan, ale je jakýmsi vyslancem sedmnáctého Karmapy. Využívají tak touhy bělochů po senzacích a tajemných věcech a po magických silách. Dokazují, že sami mají k dokonalosti, tj. ke stavu buddho, moc daleko.

    Vím dobře z vlastní zkušenosti, jak obtížná je cesta k mystickým výšinám. I když můj guru je buddha v plném smyslu toho slova, moje cesta trvala dlouho. Nežli jsem dosáhl očistu bytosti natolik, abych došel k zasvěcení řádu Kagyüpů (té původní staré školy, tj. toho, co Květoslav označuje za zlom praxe), trvalo celá desetiletí. K tomu došlo teprve čtrnáct let po Květoslavově odchodu z tohoto světa. A teprve potom jsem začal chápat život ze správné perspektivy. Znamenalo to vrátit se na svět a procházet znova životními zkušenostmi, které jsem snahou o rychlé dosažení autoiniciace přeskakoval. Nenechal jsem se zmást nižšími realizacemi a nepřijímal jsem je jako dostačující výsledek.

    Moje cesta opravdu nebyla jednoduchá. Hlavně proto, že na mne Květoslav vložil povinnost svého nástupce, tj. gurua. Sotva si kdo umí představit, před jak obtížný úkol jsem byl postaven. Být guruem po něm, který byl dokonalý, to někdy bralo dech. On mne však ubezpečoval, že guruem nemůže být dokonalý. Musí se vyvíjet a růst se svými žáky. Na nich pozná nejlépe svoje nedostatky. Později jsem pochopil, že skutečně každý problém, se kterým se setkávám u žáků a je vyřešen, znamenal by pro mne jedno vtělení.

    Moje činnost gurua se však musela nutně rozšířit o další problémy, než o kterých pojednávají výše uvedené dopisy, i knihy. Bylo to hlavně řešení sexuální otázky. Přicházejí totiž i manželé a zde nebylo dost dobře možné vést cestou serafskou. Nejhorší jsou smíšená manželství, kdy jeden má eminentní zájem o mystiku a druhý nezájem, případně antipatii.

    Přicházejí i lidé porušení drogami a někteří z nich i velmi schopní. Jde pak o to, jak eliminovat následky drog. Takové situace se za Květoslava nevyskytly, takže nebylo o nich ani mluveno.

    Vidím, jak nesmírně důležité je, že Květoslav svoji nauku vtělil do knih. Bez nich by jeho život vyzněl do prázdna a nebylo by jasné pokračování. Já bych takovéto mystické literární dílo nesvedl vůbec. Knihy však samy o sobě nestačí, protože neindukují stavy, o kterých je mluveno, resp. psáno. Proto šlo Květoslavovi tolik o to, aby zde byl živý nositel, který by spojoval tento svět s řádem Kagyüpů - s Bělostnou Dynastií Guruů.

    Květoslav obětoval celý život tomu, aby jeho nauka zůstala. A o to jde i duchovním regionům, které za ní stojí.

    Jsem již velmi stár a čas mého odchodu není tak vzdálen; vidím však, že přijdou další pokračovatelé. Ti jsou již určeni, i když zatím neznámí.


Studený Josef
Guru Květoslavovy školy