Nemojov, 21.4.2006

    Sdělení všem, kteří se hlásí k nauce Květoslava Minaříka.


    Toto sdělení nahrazuje sdělení minulé, které bylo přiznávám, "šité horkou jehlou", a bylo proto předčasné. Po dozrání velkých bojů ve věci pokračování Nauky, mohu dát na vědomí výsledek, který považuji za definitivní.

    Jak vyplývá z Květoslavova životopisu, ale i dle mého svědectví, za jeho života zde nebyl nikdo, kdo by dosáhl příslušné zasvěcení, aby mohl být pokračovatelem v řadě Bělostné Dynastie Guruů zde na Zemi. Jak sám píše, přenesl Nauku z Tibetu svými realizacemi a upevnil ji zde, v Čechách. On byl šestým v řadě Guruů po Milaräpovi. Jak vyplývá z jeho dopisů, mne sice určil jako svého pokračovatele, ale v té době jsem ještě neměl potřebné realizace pro skutečné navázání na Dynastii Guruů. Květoslav tudíž umíral s vědomím, že se mu pokračování nepovedlo a vložil proto všechnu energii do toho aby mohly vyjít jeho knihy, do kterých vložil svoje poznání i formulaci nauky. Pro tento účel byl ochoten přinést jakékoli oběti. A podařilo se mu to přes vehementní odpor Márův. Jenže za to musel Márovi zaplatit. Jestli si toho byl vědom, ovšem nemohu už nyní zjistit. Ta platba Márovi se projevila jako rozkol jeho pokračovatelů.

    Dosáhl jsem sice autoiniciací za čtrnáct let po odchodu Květoslava navázání na Bělostnou Dynastii Guruů jako její člen, ale to ostatní pokračovatelé, tj. redaktorka Šubrtová a Roman Mandys nebyli schopni pochopit. A nebyl zde nikdo, kdo by to mohl potvrdit. Tím vznikl rozkol, který v současné době trvá. Jediný doc. Bajer poznal částečně moji realizaci. A Květoslav zde už nebyl aby vše uvedl na správnou míru.

    Vznikly zde tudíž tři větve, které vzájemně nespolupracují. Je zde větev nemojovská, březovská a vídeňská.

    Ta vídeňská větev žije svým životem celkem úspěšně, jenže pod cizím autorstvím. Správné autorství se dozvěděli Rakušané teprve když jsem dal na internet německý překlad Kečary a některých drobných prací. Roman Mandys zná Nauku opravdu dobře a umí ji vysvětlit, jenže autorství měl dát do pořádku ihned, jakmile Květoslav zemřel, tj. v roce 1974. To zůstává jako černá skvrna na jeho jistě úspěšné guruovské činnosti a nedává tím předpoklad, že přejde do Nového Věku, do věku Višnuova. Dva různí autoři nejsou přípustní.

    Větev březovská by jistě byla v pořádku, kdyby bývala redaktorka zůstala u vydávání knih a nepletla se do guruování. To pro ni nebylo Květoslavem plánováno. Znal její kvality dobře. Protože jsem ji pro tuto činnost nemohl uznat, a ona nedokázala poznat moje zasvěcení, začala postupovat proti mně a chtěla mne vyřadit z nauky vůbec. Jenže, měl jsem uschovány Květoslavovy osobní dopisy, takže její počínání bylo nerozumné a proto i neúspěšné. Ani nadále její ego nedovolí uznat skutečnost. Nu a zde vlastně vstoupil Máro do hry starým trikem "rozděl a panuj".

    Nyní jsem již velmi stár a proto se naskýtá otázka pokračování Nauky. Samozřejmě v plné šíři, což znamená i navázáním na Bělostnou Dynastii Guruů.

    Je samozřejmé, že tak rozpolcená jako je nyní, do nového věku, do Věku Višnuova, pokračovat nemůže a nesmí. Nu, a proto zahájil svoje intriky i Máro. On chce vládnout a on i ví, že mu svět patří. Jenže bohužel to neví mnozí v řadách stoupenců Nauky. Vím co dokáže, protože jsem sám prožil abych tak řekl, na vlastní kůži, jeho velmi aktivní projevy tak reálné, že jen přízní duchovních regionů jsem v poslední chvíli rozeznal o co jde. Poznal jsem tudíž, že Nauka je pod aktivní ochranou, ale vidím také, jak důležité je, aby i její zástupci na zemi byli dokonale připraveni. Platí to Meyrinkovo "bdělost toť vše".

    Situace Květoslavovy Nauky se nyní jeví takto: Vídeňská větev bude trvat do konce života Romana Mandyse, ale nejdéle do konce tohoto věku. Vzhledem k falešnému autorství dále přečkat nemůže.

    Větev březovská je už uschlá haluz, která jen odpadne jako nefunkční. Zůstane v činnosti pouze Canopus jako nakladatelství rovněž ne déle nežli do konce starého věku.

    Centrum pokračování Nauky, navázáním na Bělostnou Dynastii Guruů je tudíž Nemojov po zbytek mého života. Příští centrum bude tam, kde bude bydlet pokračovatel Nauky a tudíž i člen Bělostné Dynastie Guruů. Toho jsem ovšem nevybíral já, ale je již určen duchovními regiony. Žádné jiné pokračování není. Do Věku Vodnáře, resp. Višnua, bude vstupovat Květoslavova Nauka jako jediný proud nezdiskreditovaný žádnými osobními zřeteli. Pokračovatel, tj. Guru může být jedině muž, který dosáhl napojení na Dynastii, čili stal se jejím členem a bude zde na Zemi vždy pouze jeden, tak jako bylo za Květoslava a jako je i nyní. Mimo toto centrum budou i skupiny, vzniklé kolem tak zvaných strážců Nauky, tj. těch, kteří pochopili Nauku a budou ji schopni vysvětlovat, dosáhnou i příslušnou realizaci a budou to i ženy. Jejich určení však už bude záležet na příštím Guruovi, protože to budou jeho pomocníci. O nějakém ašramu nebyla řeč. V Novém Věku budou docela jiné poměry.

    Doufám, že jsem tím zřetelně vysvětlil kudy vede Nauka Květoslava Minaříka, šestého člena Bělostné Dynastie Guruů do budoucnosti, a jaké musí mít její představitelé znaky. Následující Guru je osmým členem Bělostné Dynastie.


    Kéž se vzácná rostlina, kterou Květoslav zasadil zde v Čechách, rozroste do plné šíře a kéž je zdravá a netrpí nemocemi diletantů.


Studený Josef