Výňatek z rozhovoru k situaci Josefa

Jos:Zjistil jsem, že jsem někde zakotvil, že mám pevný opěrný bod.
K:Při dobré vytrvalé snaze člověk jednou dospěje k registraci všeho, co se v jeho bytosti děje, a tato schopnost registrace je tím opěrným bodem. Můžeš se vždycky k tomuto bodu vrátit. Záleží na schopnosti mysli, aby zůstala absolutně klidnou, to je ten "med", to brzy poznáš.
Jos:Najednou jsem si uvědomil, že jsem soustředěn, i když jsem byl v plném zaměstnání. Mysl si jede po svém. Stále jsem vědomím nad tělem.
K:Kdyby byl člověk na ten bod vytrvale zafixován, pak by nemohl ani dobře pracovat. Tento "bod" znám jako stav, který nezapomínám. Mohu se "rozběhnout do světa" a v kterýkoli okamžik zase ten bod najdu.
Jos:Vím, že když neudělám chybu v předepisovaném způsobu života, pak i když bude tělo unaveno, bytost se k tomuto opěrnému bodu vždy vrátí.
K:Mohu tuto situaci kdykoli rozvinout vzpomínkou a ihned jsem v tom bodu. K tomu se ještě dostaneš. U tebe hraje svou roli čas. Jednou sám objevíš způsob, jak na to.
Jos:Tím jsem došel k pochopení, že patřím již jinam, nikoli do tohoto světa.
K:Za tímto pochopením se vlastně vnější svět rozkládá.
Jos:Z tvého posledního dopisu jsem pochopil, že to je ono, o čem nyní mluvíme.
K:Nyní také pochopíš, že celé tvé tvrdé úsilí mělo svůj smysl. Za nejcennější považuji to, že nyní jsi již osvobozen od hnacích sil. Výhledy ve vývoji jsou nyní mnohem lepší.
Jos:Nyní také poznávám, jak je těžké někomu něco vykládat.
K:To nejde.
Jos:Kdybych to někomu otevřeně jasně řekl, jak to vlastně je, tak ode mne uteče.
K:Nyní jde u tebe o to, jak brzy se tento záchytný bod vyvine natolik, aby byl živým světem. Jinak by to vedlo k apatii. Ke spáse to není zapotřebí, je to svůdné. Jako mladý člověk jsem to potřeboval. Když se to využívá, vede to k poznání a moci. Starý člověk to však již nepotřebuje.
Jos:Někdy mi také bylo hůř, ale už se to převrátilo.
K:To je odezva ze staré bytosti, v níž jsou ještě různé stopy z minula, a člověk to pak pociťuje, jako by o něco přišel. Na druhé straně však jasně ví, že něco našel
Jos. Nemohu to hned pochopit, že taková je skutečnost.
K:Já to vidím jako sestavu skutečností. Zpočátku prázdnota, a za ní následuje svět zkušeností jiného druhu. Dnes by ses musel moc namáhat, abys padnul.
Le:Ty jsi se do této práce "hrnul" naplno.
K:Vždyť také nemá smysl dělat něco napůl. Já jsem to praktikoval takto: když jsem měl nějaké trápení, tak jsem se ho vzdal, protože předpisy o józe říkaly, že se člověk nesmí trápit.
Jos:Dnes už mám zkušenost, jak velkou roli hraje fyzická činnost.
K:Mniši jsou na tomto v tom směru špatně. Když je člověk při mystické snaze fyzicky činný, tendence bytosti se dostávají spíše na povrch. Například u Romana je to závada, že má příliš mnoho mentální činnosti a málo fyzické práce.
Jos:Dr. Kovář umí vykládat nauku velmi precizně, ale abstraktně. Ví, jak aplikovat své zkušenosti u druhých lidí?
K:Ještě si to nevyzkoušel. Kdybys po dosažení klidu, resp. stavu bez vlastností, dále nepracoval, vloudila by se ti do tohoto stavu klidu temnota. Jinak řečeno: kdyby na tomto stupni člověk dále podléhal pokušení vůbec nepracovat - pak hned nereaguji, nechám jeho stagnaci proběhnout a teprve potom, když už prohrál, tak mu to řeknu. Vahala mi například položil otázku, zda je mým žákem. Odpověděl jsem mu: "To záleží na úspěchu ve snaze." Je nutno každého ponechat v jeho zkoušce. Projevím pro něho porozumění teprve tenkrát, když již opravdu něčeho dosahuje.
Jos:Čili každý se zařazuje sám podle výsledků své práce. Toho jsem si byl vždy vědom.
K:Když nečinnost u někoho trvá příliš dlouho, pak vztahy mezi ním a mnou se končí. Můj vztah k jednotlivci není nikdy jednoznačný. Ten se mění podle jeho snahy.
Jos:Vždy jsem měl ke všemu nedůvěru. Teprve v poslední době jsem našel "studnici" trvalého dobrého stavu.
M:Tu studnici lze vždy znovu a znovu nalézt. Jak říká Květoslav pohledem do nebe.
K:(k Mílovi) Josefův přístup k těmto vyšším stavům je více jakoby elementární oproti tvému přístupu. Když Josef určitého stavu dosáhne, pak se ho houževnatě drží. U tebe je to záležitost více mentální. Ty každý stav rozlišuješ a zařazuješ dle kvality, jak sám říkáš. Nejdůležitější je, nemít ke stavům osobní poměr.
M:Kdybych všechny své stavy nekontroloval jako džňánajogín rozumem, byly by u mne tyto stavy více extatické.
K:Když Josef v této své snaze vydrží, stanou se u něho tyto vyšší stavy trvalými. Řečeno jinak: "Když se perla vyloupne, má hodnotu trvalou."
Jos:Myslím, že mám výhodu v tom, že jsem si navykl nacházet oporu dole v těle, v nohou. Z toho čerpám sílu pro další snažení a vytrvalost. Upevňuje se ve mně jistota v pravost tvé Nauky. K vytrvalosti mne žene také zlá karma lidstva, jak to dnes už vnímám a vidím kolem sebe.
K:K odvrácení této zlé prognózy by stačilo, kdyby lidé znali Nauku; napsané knihy budou mít svůj vliv. Učeným lidem mystika "nevoní", ale jakmile v tom najdou psychologii, zaberou
Ale jádro nauky by mělo být přeneseno tradicí, protože o čem jsme posledně mluvili s Mílou, to nelze dát všechno na papír
(k Josefovi) Když je žák již za pokušením a z vnějšího světa mu zaskočení nehrozí, přesto musí vydržet, protože v něm může působit také odpor bytosti samé, třeba ve formě malátnosti. Když by se člověk proti takové malátnosti nevzepřel a nezmobilizoval se, pak to kazí. Tak vydrž i při únavě. Ta se může opakovat. Třetí vnor je stav s určitou kvalitou, jak říká Míla, nikoli stupeň soustředění.
Jos:Chápu třetí vnor jako výsledek způsobu života.
K:Pokud je třetí vnor jen stavem mysli, pak je to pouhé vytržení.
Jos:Dnes se mohu kdykoli a přímo přesunout do třetího vnoru.
K:Než se to člověk naučí, musí dávat dobrý pozor na kvality, aby rozeznal v jaké kvalitě se právě nachází. Chce to svůj čas, stálý trénink.
Jos:Čím běžněji, přímo z denního života, se třetí vnor dosahuje, tím je soustředění jakoby zakalenější, nedokonalé, alespoň se mi to nyní tak zdá.
K:Já vždy doporučuji, aby člověk bral do vnoru vždy celou bytost, i s nečistotami. Čili postup má být ten: vytrhnout se do čistoty a přibrat k tomu vždy trochu těla.
Jos:Teprve nyní začíná být pro mne jóga velmi zajímavou a definitivně přitažlivou, když jsem už přišel na různé nuance a manipulace stavů ve vlastní bytosti