Pokračování rozhovoru za přítomnosti doc. Bajera

K:(k Bajerovi) Mluvili jsme s Mílou, o tom, že stálým uvědomováním si těla se dosahuje až třetího buddhistického vnoru, který lze chápat jako "místo odpočinku" se schopností tento stav kdykoli znovu nalézt
(k Mílovi) Jistě sis všiml, že Bajer sleduje jiný proces, a já jsem mluvil o tom, že záleží na dalším "ponořování se do těla", aby celé tělo mohlo být vzato ze třetího do čtvrtého vnoru - do spásy
(k Bajerovi) Poznáš jaké to jsou velké kvalitativní rozdíly. Mně jde o pročištění vědomí na vyšší úrovni, což považuji za daleko cennější, než všímání si stavů mysli, jak dosud děláš.
Ba:Znamená to držet se více těla.
K:Ano, ponecháš stranou uvolnění a blažené stavy. Není ovšem dovoleno "propadnout se" do špatných pocitových stavů, ale nemá se bazírovat na stavech dobrých. Rozhodující je uvědomování si těla; jen tak je možno vyhrát všechno. Studený to tak dělá. Zpočátku člověk zaregistruje příliv emocionální energie; vrátí se proto nahoru, pak zpět do těla a takto opakovaným uvědomováním si těla vytřídí citové procesy, takže zůstane jen tělo. Když se to dělá špatně, jas vědomí mizí. Když se to dělá správně, není to provázeno útlumem a skončí to posléze ve čtvrtém vnoru. Je nutno stálým uvědomováním si těla spouštět se níž a níž; tímto postupem se tělo nasytí světlem. Kdyby ses nedržel pevně těla, bude pulzovat duševnost. Ke čtvrtému vnoru lze dojít také jinak, ale pak není zasažen hmotný základ bytosti, proto je lepší a cennější sestupování do těla. V tvém případě je rozhodující, když jsi v zaměstnání příliš zavalen prací, že najdeš onen základní stav, který se ti jeví jako dobrý, a to je třetí vnor. A nyní další postup: Když budeš sestupovat do těla níž a níž, zjistíš, jakoby se tělo živilo prožitkovými stavy a budeš moci konstatovat, že již tělo neprodukuje závadné stavy ani pocity. Protože seshora přicházíš s čistými a dobrými stavy, tělo se jimi nasytí a pak se jeví jako nádoba, která je dobrými stavy naplněna.
M:Zdá se to jakoby protichůdné, ale pouze zdá z hlediska nemystického. Zanecháním dřívějších slastí dosahuje se stavu lepšího - dokonalé čistoty a indiferentismu.
K:Když jsem kdysi o těchto zkušenostech v Psyché mluvil, napadli mě, protože to bylo v rozporu s tím, co hlásal Weinfurter.
M:Lidé touží po nebeských stavech a blaženostech, a nemohou pochopit, že by mohli být stavy vyšší a hodnotnější.
K:Pro ty, kdo to neprožili, je to nepochopitelné. Tím, že se nořím do těla, to je do pramene strastí a bolestí, nalézám v tomto těle stavy vyšší než nejvyšší nebeské. Tuto zkušenost má zprostředkovat čtvrtý vnor. V něm se chápe tělo jako jiný projev absolutna.
M:Já to srovnávám s dokonalou čistotou.
K:Je to čistota prostředí, v němž se vědomí nachází, nikoli čistota vědomí.
M:Teprve o třetím vnoru se říká: tělesně se pociťuje ono radostivé štěstí. Z toho se dá dedukovat, že ve čtvrtém vnoru to tělesné není opuštěno, čili že i ve čtvrtém vnoru to musí být trvalý stav v těle.
K:Když bychom to převedli na faktory tíže: dokonalost, která se dosahuje vytržením, je "bez tíhy"; naproti tomu čtvrtý vnor, který se uskutečňuje v těle, "tíhu" má; fyzické se za těchto okolností neztrácí, je to dokonale hmotné. Tento těžší materiál se nedá "odfouknout".
M:Základem přeměny je dokonalá čistota oproti dřívějšímu radostivému štěstí. Je to prostředí, v němž vědomí je, ale protože je tam také fyzis, působí to jakoby energeticky, jako stav energie. Čistota "vědomí samého o sobě" je bez váhy. Obojí je dokonalé, kvalitativně stejné, s tím rozdílem, že když je to uskutečněno v těle, má to tento stav energie.
K:Ve čtvrtém vnoru je možné, že se nemusí dospět k rozpadu vědomí o sobě jako o bytosti. Když čtvrtý vnor proběhne až do konce a vědomí "já" se nerozpadne, pak se z tohoto stavu rekrutují Živí Buddhové.
M:Je nelogické se domnívat, že dokud je člověk v těle, aby se toto stalo "vědomím samým o sobě". Kdyby to mělo stejnou hustotu jako vědomí, pak by samozřejmě muselo tělo zaniknout.
K:Ovšem, to je parinirvána jako jeden způsob konečného řešení. Tvar (forma) může být zachován i ve čtvrtém vnoru. Bude-li tento čtvrtý vnor uskutečněn do důsledku, naplno, jsou to Živí Buddhové; ti se mohou projevit jako tělesní, ale nejsou vlastně tělesní, mohou však promítnout sami sebe na fyzické pláni. Když se uvědomí jako "já jsem", pak je můžeme vidět jako živou fyzickou bytost. Zase naopak mohou zmizet a neexistují. Je to vpravdě "jádro", které má schopnost "obcházet smrt".
M:Rozumím tomu tak, že se asi musí změnit energetický potenciál, aby při uvědomění "já jsem" se fyzicky objevili.
K:Vyvozuji z toho, že když člověk dosáhne čtvrtého vnoru naplno, může poměrně snadno dosáhnout stavu Živého Buddhy, ale těžko lze mluvit o prokazatelnosti, protože je zde apatie a naprostý nezájem se na této fyzické pláni "předvádět". Lze se s tímto Živým Buddhou setkat jako s bytostí, s níž můžeme mluvit a čerpat od ní poučení i zasvěcení. Pomocí Živých Buddhů je zachována možnost přenášet nauku dále. Musí zde být však motiv, tj. vztah k nauce, ale naprosto nic osobního. Bytost, která se dostane až sem a vztah k nauce by neměla, pak vyvane.
Ba:Tímto způsobem se tedy nauka udržuje.
K:Pokud znám tyto Mistry, jsou nositeli vědomostí o Cestě a jejich prostřednictvím se nauka na světě skutečně zachovává. Ovšem také nezávisle na nich je možno Cestu nastoupit a někam to "dotáhnout". Čas nerozhoduje. Přes krátkost života mohou konečné fáze Cesty probíhat velmi rychle. Nějakým způsobem se ten, kdo dosahuje tohoto stavu s těmito Mistry setká; není možno se s Nimi nesetkat - je to totiž společenství.
M:"Bratrstvo Růže a Kříže?"
K:Mělo by to být ono. Aby se však o tom mohlo blíže mluvit, muselo by se posluchači "přebudovat" vědomí.
M:Svého času se s Rýdlem mluvilo o třech stupních tohoto bratrstva.
K:Ovšem Rýdl nemohl vidět ty, kteří "zmizeli v přírodě", protože ti se neukazují tomu, kdo je zatížen představami o nich. Rýdl holdoval nadtělesným bytostem nebeským. Ale neměl zkušenosti, aby poznal, že existují ještě další, protože málo na tom záleží, co by si člověk přál. Musí splnit podmínky. Ty to znáš dobře, Mílo, jak zavanutí světské myšlenky rychle a silně zatemňuje. Ty sám se musíš držet hodně daleko od takovéhoto myšlení. Pro mě např. to byla v poslední době hrozná skutečnost, když jsem musel pracovat na žumpě (protože by to ostatní doma neudělali). Musel jsem připustit, že mi tyto Bytosti řeknou, že mě neznají. Věděl jsem však jak na to. Několikráte se postavily na odpor - něco se v člověku "zkříží" a projeví se to jako nemoc. Vytrvale jsem seděl a pomocí stavu čtvrtého vnoru se mi podařilo, že jsem byl opět mezi nimi. Pak už mne poznaly, protože stav i stopy čtvrtého vnoru jsou opravdu průkazným materiálem