Rozhovor s jiným tématem

M:Ještě bych se chtěl vrátit ke čtvrtému vnoru. Pro tento vnor je podle buddhismu překážkou pouze vdechování a vydechování. Já jsem zažil, že pulzace vitality mě nerušily, jen právě to vdechování a vydechování.
K:Nutno vzít v úvahu, že je rozdíl v tom, že buddhističtí mniši byli vlastně stále v meditaci. Naproti tomu u nás je jiným způsobem života a prostředí u člověka vitalita stále provokována k rozličným projevům. Já jsem kvalifikoval vnory jako stavy prožívání, kdežto klasicky jsou to stavy ponoření. To znamená, že nechci jít v nějakých cizích šlépějích, protože pak vlastní zkušenost není úplná. Dělal jsem různé průzkumy a zjistil jsem, že mi vadilo i fyziologické teplo.
M:Při ponoření do vnorů nesmí být vůbec pohyb těla. Mniši na Východě, oproti nám na Západě, tím, že sedíce u paty stromu neměli nejmenší vyrušení z venčí, proto chápali jako jedinou překážku ve čtvrtém vnoru jen vdechování a vydechování.
K:U nás na Západě bude tedy postup do čtvrtého vnoru trochu jiný, protože u nás nemůžeme splnit podmínky jaké měli a mají buddhističtí mniši. Náš dohovor o posunu vědomí by měl pro příště znamenat, že je vyloučeno tápání, jestliže se naše vyjádření ujme nebo zakotví.
M:Mám za to, že vyjádření přesnými termíny umožní "konkrétní vlnu v prostoru", která může být připravenou bytostí přijata.