Připomínky pro sourozence Pavlovy

K:(k Miladě) Jakou formou usilujete a jak jste rozhodnuta pokračovat?
Mil:Stále jsem na začátku.
K:Při vašem zdravotnickém zaměstnání by bylo dobré zaměřit se na službu lidem a na sebe (a své problémy) jaksi zapomenout.
M:K tomu přidat povznášející pocity.
K:Je lépe nečekat a začít. U mě nejvíce pochodili ti, co měli úplně otevřené srdce. Takové nemohu opustit. Toto pochopil dr. Vá., když mi řekl: Máte to opravdu těžké.
M:V tom "neotevření se" nebývá ani žádný zlý úmysl.
K:Ale není to zcela čistá hra.
Le:Každý vždy něco skrýval pro sebe.
K:Má se jednat tak, aby člověk nemusel vůbec nic skrývat. Já posoudím, jak je člověk orientován, jak mu to myslí. Jde o to, jak jej převést na Stezku ctnosti, jak mu to vysvětlit.
M:V buddhismu se jasně říká, že nejdříve je nutno se věnovat ctnosti, ta je podmínkou. Buddha sám o sobě říká: "Začal jsem oddělovat dobré stavy od špatných, jeden po druhém."
K:Jedná se o to, aby bytost produkovala nejdříve dobré stavy a ty se pak už lehčeji mohou zlepšovat a povyšovat.
M:Pozice (i podle buddhismu) je jen k tomu, aby se bytost uvedla dříve do klidu.
K:V tom klidu má člověk větší přehled. U mne to byla výjimka, že jsem mnohé udělal v přesné pozici, tj. s přesně uvolněnými klouby
(k Miladě) Když byste konala svou zdravotnickou službu tak, jak jsem říkal, jako službu lidem s takovým nadšením, že by člověk až zpíval, pak byste mohla postupovat velmi rychle.
M:Nesmělo by to být nadšení pro práci samu. Jistý druh povznášení je současně stavem energetickým; pak jde vše lehčeji a práce konaná s tímto postojem trochu osvobozuje, místo aby unavovala.
K:(k ing. Pavlovi) U vás je to komplikovanější. Je nutno odstranit tu vaši pasivitu, a to při takové usilovné činnosti, při níž není ani čas na nějaké zatemnění mysli. Bude u vás problém, jak překonat tamasický prvek - to je pohybem, fyzickou činností, čilostí. Například Roman musel tak pracovat, až se mu zastavila mysl
(k Miladě) Vidíte ideál v manželství?
Mil:Dnes už ne. Vidím kolem sebe mnoho záporných případů.
K:Ale co s pudy (chtíči) v sobě? Člověk má se sebou samým mnoho problémů. Když chce žít asketicky, musí askezi chápat tak, že musí v sobě vyhladit i všechny touhy. Ale na touhy si nechce dát nikdo sáhnout. Nesprávným příkladem by mohl být Lipnický st. Je v něm postoj člověka, který se nechce sám změnit, ale chtěl by, aby se okolnosti změnily (kvůli němu). Nebo v jiném smyslu Roman. Před mým tlakem má hrůzu, třebaže jsem mu posledně na rozloučenou řekl, že se u něho jedná jen o slupku, kterou má ještě odstranit. Jak se dodatečně přiznal Martě, ochromuje ho to
Na první místo kladu opravdové rozhodnutí a touhu, nikoli pouhou práci
(k ing. Pavlovi) Ale u vás ani rozhodnutí by nestačilo, kdyby ve vás nebyl odstraněn tamas. Můžete volit; stálo by to za to...