Pokračování rozhovoru v přítomnosti paní Ledrové

K:(k Bajerovi) Už máš důvěru, že jsi našel správnou Cestu, viď?!
Ba:Ano, upevnila se ve mně jistota proměny bytosti. To je kus tvé Nauky.
K:Podstatná je právě ta proměna.
Ba:Ostatní je pouze souběžná paráda.
M:Kdyby člověk na tomto stavu ulpěl, pak by sestoupil, protože by ještě docházelo k nevhodnému vzrušení. Myslím i chvilkové vzrušení.
K:Chytit se pocitového stavu, to by nebylo dobré.
Ba:To by přece nebyla oblast "čirého vědomí"!
K:(k Bajerovi) U tebe to šlo potichu, ale došlo to. U Míly je to zvlášť kvalitní.
Le:Bajer se opravdu hodně snažil.
K:Když je člověk rozumný, pak to dělá poctivě, jak jinak to má dělat? To je případ vás obou (Bajera i Míly). Jenom když jste byli mladší, měli jste světské a duchovní pomícháno. Naproti tomu weinfurterovci, ti se nikdy nedostali ze zmatků. Konec u nich byl většinou horší začátku. Když člověk žije rozumným způsobem, pak může přijít na to, že všechno je pomíjivé. Jinak si lidé uchovávají víru, že po smrti to bude lepší. Ale sotva se dočkají! Osvobození se rovná vyvanutí. To je totéž jako výstup z tohoto světa.
M:Džanaka v "Písni Aštávakrově" (pozn. tj. Staroindická filozofická báseň, u nás přeložená Jiřím Navrátilem a vydaná nakl. Dialog v roce 1969), říká (asi) toto: "...celý vesmír mám v sobě, po čem mohu ještě toužit?"
K:Ano, ten, kdo touží po osvobození, nemůže být osvobozen. Pro mě je toto všechno běžné. Chybou je, že u nás na Západě se překládá z mystických věcí jen to, co by mohlo zabrat, čili věci méně kvalitní. Po všech dosavadních zkušenostech jsem skeptik. Nač o svých zkušenostech mluvit? Kdo na ně zabere?
Dříve byli takoví učitelé, že měli velký vliv (na celý indický národ), dnes už ne. Když by člověk, který dosáhl velmi vysokého stavu a poznání, že "duch není ohraničen", nasadil soustřeďování, pak i soustřeďování je určité omezení jeho vysokého stavu.
M:Ale termín, že "prodlévá v blaženosti", ten se mi zdá podivný (viz Aštávakra, zpěv 17, verš 7 a 8).
K:Lidé, kteří v duchovnu dosáhli velkých výšin, si stanovili, že budou pracovat na vykoupení lidstva. Protože se jim všechno rozplývalo, nemohli to provádět jinak, než že si udělali lávku do tohoto života právě tímto "buď blažen".
M:To není nauková kniha. Vše, co je v ní řečeno, se pohybuje právě ve velkých výškách (např. "...ten kdo zná pravdu... se nesouží, vždyť naplňuje sám celý vesmír..." - zpěv 17, verš 3)