Rozhovor květen 1971
Mezi Květoslavem a Mílou v Hradci Králové

K:Autoři knihy "Jóga - od staré Indie k dnešku" uplatnily místy své vlastní názory, a to je právě chyba. Měli raději citovat a nezaujímat vlastní stanovisko.
M:Je v ní málo o mravní kázni. Jen snad dr. Skarnitzl tam dal něco o morálce.
K:Pokud se týče vlivu na zdraví ze cvičení jógy, to si většinou lidé nasugerují.
M:Podle této knihy buddhismus není jógou.
K:Dr. Merhaut je např. také "obětí názoru", že to, co má být dobré a hodnotné, musí být z Indie (Východu). Já jsem svého času nechtěl, aby se ženil; Radim jej zastihl právě na svatbě, a tím to u mě tak trochu prohrál. Jeho paní se vrátila z Indie s trochou "posedlosti", ale dr. Baš., psychiatr, ji dal dohromady. Sám Merhaut byl trochu vyveden z míry, že se jeho paní vrátila z Indie tak ovlivněna. Do tohoto kolektivu jistě také dochází dr. Běh., který mě zná. Dnes jsou ty poměry v Indii hrozné. Spousta "ašramů" a mnoho "dokonalých".
M:V knize "Jóga" je také zmínka o Krijajóze podle Pataňdžaliho.
K:Psal jsem tyto dny doktoru Merhautovi asi v tom smyslu, že nevidím svět jako prostředí, nýbrž jako prodlouženou existenci. Zevní povinnosti se nemají odhazovat. Vývoj musí být doveden do určitého stupně a pak člověk odhodí nejen ty vnější povinnosti, ale i sám sebe - své jáství. Zůstává tu běžná mechanika žití, a ta musí dočkat svého konce. Kniha "Jóga" může trochu pomoci těm, kteří jsou již připraveni.
M:Cyklus znovuzrozování je podmíněn kázní, a o té v této knize mnoho není.
K:Já jsem na tuto knihu reagoval dosti prudce. Dělám hraniční čáru mezi transcendentními a běžnými stavy, a proto kdo neuskutečnil, nedokáže to vysvětlit. Poslední dobou jsem příliš citlivý a chci tam mít to "transcendentno". Doktoru Merhautovi bych musel namítnout: zdraví se upevní, když člověk dosáhne vnitřní rovnováhy, a to samočinně, aniž by se na to zaměřil, a to i bez cvičení hatha. Důvod upevnění zdraví je spíše ve víře, než jako výsledek jógy. Naopak, když by se člověk v hathajóze dopustil chyby - a to se bez řádného vedení většinou stane - zakusí právě různé nemoci. Já vím, co je to hathajóga - v praxi a důsledcích! Já jsem v době realizace (ve svých osmnácti letech) za osm dní "spálil své tělo" a od té doby jsem se vlastně zdravotně nevzpamatoval.
M:Na jednom místě v této knize je uznávána milost Boží - a to je další její nedostatek.
K:Když dá člověk na literaturu, bude nakonec sveden (nebo zaveden) do slepé uličky, protože si neumí přečtené poučky přizpůsobit potřebám vlastního vývoje. I v takovém L. Procházkovi vidím zkostnatělý archaismus (stejně paní Ledrová). Jestliže ho "ústředí" na Cejlonu považuje za veličinu, zač může takové "ústředí" stát? Kdyby napsal jen "Buddhistické meditace", stačilo by to. Ostatní jeho knihy svědčí o dekadenci. Dr. Lesný při kritice Procházky o něm říká, že příliš čerpal z němčiny (Dalkeho).
Ještě k té hathajóze: bude-li se dělat tak, jak je na Západě podávána, mohou se stát z lidí upíři. Já jsem svého času měl co dělat s upírem (pozn.: v Hradci Králové, Malé náměstí 2; dům, byl tam tenkrát prodej kočárků).
M:Jak?
K:Tak, jak se to popisuje. Cítil jsem, jak na sebe "nabírám" světskost jiných. Šlo o konkrétní osoby. Bylo to nepříjemné - něco proti předpisům, které jsem jinak dodržoval. Nechtěl jsem ani spát. Kontroloval jsem své sny. Bylo to přímé prožívání. Silou vůle jsem ty tendence (upíra) potlačil. To dělá hathajóga.
M:Myslím, že je o tom také psáno v románu "Upíři" (Kernigg).
K:I David-Neelová se o hathajogínech (ovšem nejvyššího typu, to už jsou bohové) zmiňuje. V Tibetu je prý klášter, kde si najdou člověka, který ovšem musí souhlasit s tím, že se stane jejich obětí. Oni si jej "zpracují", takže žije tak, že o sobě neví, a oni se tak živí. Mohou žít velmi dlouho a ani nemusí vědět, odkud čerpají sílu. Je to příliv osvěžující energie, kterou berou z lidí. Klamně se domnívají, že ji berou z prostoru. Myslí si, že jsou posilňováni Bohem. - Jde tu hlavně o fyzickou elastičnost, když člověk dojde k vysokým stupňům hathajógy. Z těchto důvodů hathajógu nedoporučuji. Sem se nehodí.
M:Co jsi z ní zavrhl? Celý systém? Čím je v hathajóze způsobováno to nabírání sil?
K:Pozicemi. Pokud je člověk dělá s nehybnou myslí, do jisté míry bdělou. Odehrává se to za prahem empirického vědomí člověka. Najednou člověk cítí velký příliv síly; uzvedl jsem 267 kg. Meyrink toto všechno také znal. Lidé, co dělají hathajógu, to neznají. Mají představu, že je to správné, a přitom nevědí, co se děje. Kdyby to věděli a znali důsledky, nechali by toho. V tomhle jsem velmi opatrný a člověka nepustím. Vyrostla by z něho zrůda, zvlášť když na Cestě, na určitém stupni, ztratí svědomí. To je hrůza, co z toho může vzejít. Člověk, když nemá svědomí, nesmí být činný! Dříve než člověk dojde k vyhasnutí svědomí, musí konat jen skutky ctnosti a zakotvit v nich
ot.: Proč černý mág ve "Hře cvrčků" měl v sobě ještě zájem konat zlo?
K:Je tu nějaký nesmírně jemný tón, už když člověk vstupuje na Cestu. Nynější zlo (v obecném měřítku) je tím živeno. Černí hoši (jak já jim říkám) mě chtěli zabít. Když se tak nestalo, obrátili se jinam
Chci-li totiž někoho zjistit, jaký je, mohu to jen na základě toho, že ten člověk má "já". Jestliže se tím "já" nevyjádřím, je to totéž, jako bych nebyl - není tu osobnost. Já také přecházím z "já" do "ne - já"
Za nauku se však musím postavit jako "já". Když by to nikdo neřídil, pak by to nemělo smysl. Je to spíše jako povinnost; člověk se k tomu nikdy dostatečně nepřipoutá. Dělal jsem to stejně i při hovoru, chtěl-li jsem něco říct, aby z toho nebyly důsledky. Všichni to měli v mozku v té chvíli vymazáno. Nakonec jsem se rozhodl, že musím to "já" do toho na nějakou chvíli investovat - jenom v této věci a nic víc. Např. Kulovaný ví, že je to "něco", co se běžně nevyskytuje.