Pokračování rozhovoru s ing. Pavlem

K:(k ing. Pavlovi) Ještě jste nenašel správnou polohu jak se radovat a být klidný?
Ing:Rozčiluji se kvůli lidem.
K:Dobrý postup pro vás je tento: postoj a všechno konání založit na dobrých náladách. Kdo si nevytvoří dobrou náladu, neovládne zlost. Při dobré náladě nevzniká zlost ani obava.
Ing:Jak mám rozumět receptu: planout energií?
K:Nutit se do činnosti. Vyhýbat se odpočinku. Mladý člověk má žít tak, že unaven činností upadne večer do spánku a ráno rozlámán vyskočí zase hbitě a čile do práce.
Pvá:Co vycházky?
K:Ty nestačí. Člověk se při nich nechá ovlivňovat dojmy. Vzpomínám si, jak byl například vychován Barnes z knihy "Kámen mudrců". Důležitá je dobrá nálada. Tím padá nectnost zlobení se.
M:Malátnost a ochablost, ty jsou z duševního postoje.
K:V bytosti řádí nějaké touhy a z nich je člověk nečinný, malátný. Zkrátka pěstovat radost, aby se v ní utopily nectnosti. Člověk se na Cestě dopouští spousty omylů. Když se někdo například stane otcem, má automaticky v mystice takových dvacet let přestávku. Obraťte si Máchovy verše a žijte: "Na tváři lehký žal - hluboký v srdci smích..." Vyžehnout pomocí živlu ohně. Radostnost je dost hutná síla a tou rozbijete ty negativní vlastnosti v sobě. Zlobit se není nikdy dobře. Radostností musíte vytlačit všechno, co budí zlost.
M:(k ing. Pavlovi) Bytostné tendence se brání tomu, aby člověk dělal opak toho, než kam ony směřují. Budou vás nutit do lenosti, ale musíte se tomu bránit. Z tamasu přes radžas (to je činností) do sattvy (do klidu).
K:Blud, že to mají lidé v pořádku, pochází z toho, že se neznají, že se nepozorují, nebo neumí pozorovat. Lidé, kteří se jevili jako velikáni, při smrti byli maličkými jako děti.