Pokračování rozhovoru

K:Vůbec se nedržím tradice. Kontrolu mám - je to Míla. Stačí, že si můžeme ledacos potvrdit, abych měl strašnou jistotu, abych se sám mohl postavit jako autorita
Jak jsme si již řekli, sebepozorování na zemním principu zaujímá devadesát pět procent snažení, na ostatní živly zbývá jen pět procent. Dělám to tak, jak jsem to objevil.
M:Člověk musí stále analyzovat, co v něm vzniká, co v něm je.
K:Dodržovat ctnosti jamy do důsledku, to je velmi těžký způsob, ale zato účinný. Já jsem začínal tím, že jsem dodržoval ctnosti, a nectnosti se draly navenek.
M:Stálé sebepozorování musí být, jinak by toto člověk v sobě nikdy neobjevil.
K:(k Viktorovi) Když člověk pozoruje tělo, mysl se "zatahuje", proto zde musí být stálá bdělost. Člověk musí zůstat u země. Když se při uvědomování nohou stav zatemňuje, tak se člověk musí do bdělosti nutit. Když jsem si dokonale vědom sám sebe, pak na mě vnější svět nedoléhá. Dělal jsem to tak, že k pozorování sebe jsem přibíral vnější svět a opačně, a toto stále opakoval, až uvědomování obojího bylo vyrovnané, pak už zde nebyl zatemňující faktor.
M:A k tomu ještě vědomím kontrolovat stav mysli, nikoli nehnutou myslí pozorovat sebe. Tím se člověk nutí do jasu vědomí (do bdělosti).
K:Stačí malý posun pozorovacího centra a zvyšuje se bdělost. Tento malý pohyb stačí k tomu, aby tu byla bdělost, a brzy nato se dostaví dobrý stav.
M:V látce mysli dojde k rozvlnění, takže pozorností při soustřeďování na jiný bod nastane uklidnění.
K:Člověk si vytvoří oporu v těle, a když setrvává na jednom místě, zatemňuje se to. Každá koncentrace zužuje vědomí
(k Viktorovi) Doporučuji, aby člověk při meditaci přecházel po těle. Každé utkvění na jednom místě znamená ztupění
Například u paní Ledrové jsou v bytosti vrozené prvky. Když jsem je chtěl z ní násilím odstranit, obhájila si je, a proto je má nyní na krku. Když člověk stále ví, co v něm vystupuje, pak je k realizaci připraven. Čili platí: oddálit realizaci; nejdříve dostat do bytosti co nejvíce nových (spásných) prvků, aby bylo realizováno něco lepšího, než co dosud bylo v bytosti. Při mém silném tlaku se člověk zhroutí do sebe a vyskočí v něm vše, co je vrozené. Paní Ledrová byla "hotova" za dvacet šest dní. Chce to ovšem přímý dohled ze dne na den, z hodiny na hodinu, i v noci. "Život je mystika a mystika je život." Protože se bránila tomu, aby si nevytvořila bolest, došla k stálému sebepozorování, aby jí neunikl žádný pocit. Takto lidé dostávají úplně nový pohled na mystiku.
Jsem rád, že nyní mohu docela volně problémy popisovat; vždy mi to dělalo potíže, když jsem musel všechno upravovat, aby to nebylo daleko od tradice. Je-li život jako Cesta, musí se stále jít, a ne na každém stupni dělat "zastaveníčko"!