Pokračování rozhovoru na otázku reflexního myšlení

K:Jaký je jeho konečný výsledek můžeme vidět např. u paní Lukavské - těžká demence, senilnost. Ale jinak se dá i u sedmdesátiletého ještě mnoho udělat, když je to založeno na naprosté důvěře. Na základě vlastní síly již není mnoho naděje duchovně postupovat.
M:Je nutno zápasit, tj. neustále sebe kontrolovat ve všech projevech, pocitech atd., a to až na periferii.
K:Na intelekt v tomto případě mnoho nedám. Je nutno se stále hlídat. Já jsem pokušení poznal hned, jakmile se v těle objevilo nepříjemné napětí. Je nutno počítat s tím, že v záloze stojí fronta nepřátel, kteří hned člověka napadnou, když by udělal chybu. Proto je nutná důsledná vytrvalost.
M:Pochopení přijde, až když člověk zápas se sebou samým vyhraje.
K:Ovšem jedna z mých zkušeností je ta, že čím jasněji jsem dokázal podmínky k úspěšnému postupu na mystické cestě formulovat, tím více lidé "utíkali"
(k Ivanovi) Zdá se, že mladí lidé tvého věku se ti jaksi odcizují, ale když vyhraješ, pak budeš mít božskou společnost a ta je lepší než ta lidská. Vždy je mezi lidmi více nepřátel, než může člověk zmoci, a proto je lepší nebýt mezi nepřáteli.
Já jsem musel unavit Máru, jinak by On unavil mne. Aby se zabránilo důsledkům reflexního myšlení, je nutno myslet uvědoměle.
Fr:Příkladem k jakým koncům to vede, může být sklerotik v afektu. Mívá velikou sílu a svému okolí může být nebezpečný.
K:Je to přeliv energie. Mozek "hapruje" a projevuje se to jako neobyčejná síla v těle. Bývá přitom také velká chuť k jídlu.
Ba:Když se mysl zastaví, tělo je zdatnější. Je to přelévání kvanta energie.
K:Při velkém fyzickém úkolu se to dá řešit zastavením mysli. To platí i při realizacích ve vnitřním vývoji - všechny síly organismu se zaměří jedním směrem. Při vnitřním řešení sebere člověk energii dokonce i zvenčí.
Ba:S kvantem síly, kterou lidé mají k dispozici, nedovedou hospodařit.
K:Správný jogín musí vždy umlčovat mysl a být si vědom těla - pak z toho vzniká energie užitková.
Ba:Dalo by se říci: transformovat hmotu, bílkoviny, cukry apod. v energii užitkovou.
M:Reflexní myšlení je myšlení, které je vyvoláváno vjemy.
Ba:Reflex je vše, co je reakcí na zevní podnět.
K:Mentální člověk se na něco dívá a hned tu je myšlenková asociace. U běžných lidí se při vjemu zvenčí zapálí řada myšlenek a tento "automat" nutno ve své bytosti poznat a přemoci jej. Vše zvenčí automaticky vzbuzuje myšlenky - nejde to přes dojmy.
Ba:Ano, je to automatika. Proto je tato asociace na vnější podnět bez dojmu. Ovšem vjem tu musí být. Ten je primární. Asociace přehluší dojmy. Reflexně se reaguje přímo z mysli, aniž by tu byl nějaký dojem.
M:Ovšem základem, kořenem je přece jen jakýsi dojem. Bylo by dobře říci, jaké myšlení je tedy dovoleno, když ne reflexní?
K:Myšlení uvědomělé - a jako pomocná metoda stálé uvědomování si těla a všech jeho projevů. Uvědomělým myšlením se člověk dostává jaksi do nadhledu. Má to také své etapy. Nejprve myšlení chtěné, jako např. u vysokoškolských profesorů nebo konstruktérů; potom myšlení uvědomělé. Některé "ismy" jsou fabriky na to, aby člověk ztratil individualitu, aby byl ve vleku, automatem s úzkým obzorem.
Ba:Mystika má právě zabránit tomu zužování vědomí, které se stupňuje věkem.
K:Reflexní myšlení pomalu stravuje duševní hodnoty, člověk se vlastně stává bhútou. Proto je nutno nepřiznávat pociťování průkaznou hodnotu
(k Sašovi) Tvá sestra, paní Lukavská, nebyla na nic připravená. Její brzký odchod by byl pro ni lepší. Postupná degenerace odbourává všechny zásluhy z dřívějška. Jinak by, Sašo, dobro z minulých inkarnací neplatilo! Výjimkou je dobro takového formátu jako u Evžena. Ten nastřádal tolik dobré karmy jako nikdo - tady i v nebesích. Ovšem nastřádaná dobrá karma - to s pravou duchovní svobodou nemá mnoho společného!
Sašo, ty se braň tomuto zužování myšlení! Zbav se vztahů k sestře i příbuzným, nereaguj, vygumuj je z mysli, hleď si raději zahrádky. Zaujmi stanovisko, jako by příbuzní ani nebyli. Prací na zahradě se bude tříštit setrvačnost. Tvá mysl se postupně uklidní. Toto "vzpamatování" se netýká ani tak citové oblasti, ale, a to především, setrvačnosti; ta je prudkým jedem. Jinak by to bylo rodové dožívání, nikoli dožívání mystika. Sašo, je nutno vyloučit z bytosti rodové tendence, které člověk v sobě těžko objevuje.
M:Dodržovat pokyny o stálém sebepozorování.
K:Pracovat na zahradě a tak si vytvořit jiné pole zájmů pro mysl; zájmy kolem domku. Tím u tebe nastane uvolnění, opadne únava, tím odpočinkem nabereš znovu sílu, protože jsi nemocí paní Lukavské a starostí o ni vyčerpán. A potom, až si odpočineš, připojit stálé sebepozorování podle buddhistických předpisů, jak říká Míla. Trochu se z té únavy musíš dostat, jinak by výsledek dosavadní práce na sobě byl nulový.