Pokračování rozhovoru

Jos:Začínám pomalu vidět do situace jiných. Již si rozmýšlím, abych kritizoval. Například Ivan, ledacos na mě vidí.
K:Když druhý dělá hlouposti a ty z tohoto svého nynějšího stanoviska bys ho chtěl poučit, za nic to nestojí.
Jos:Vím, že je jeho přáním předělat mě ke svému obrazu.
K:Reagovat jen tehdy, kdyby v tom člověk mohl nalézt zrnko pravdy. Musíš sledovat, co z něho mluví, a dobře to rozpoznat.
M:Ivan by to měl vzít jako součást své kázně tak, že i když je jiného názoru, měl by poslechnout tátu.
Jos:Člověk se časem naučí dívat se na sebe očima druhých.
K:Je nutno být neutrální do té doby, než člověk sám pozná, pochopí.
M:Buddha říká: "Teprve až když se mnich upevní v mravní kázni, teprve potom mu ukáži další cestu."
K:Dělám rozdíl mezi lidmi, kteří uskutečnili jenom pro sebe, a těmi, kdo mají být Strážci Nauky. Lidé chtějí vidět, že mystik je ve světě schopný. Člověk, který by měl být nositelem Nauky, musí se samozřejmě pohybovat na výši. Čelit proti osobnosti, proti všemu, co se jeví jako setrvačnost, aby měl člověk všechno v moci vůle. Jogín se má vychovat tak, aby se uměl chovat běžně a se samozřejmostí i v nejlepší společnosti tak, že její úroveň není pro něho nic nového. Lidé akademicky vzdělaní mají určité nároky na prostředí a já jim je uspokojuji.
M:Lpění může být na hřebíku ve zdi jako na království - rozhodující je postoj, jaký k tomu člověk zaujme. Poznaná nauka by se neměla u nikoho zastavit. Kdo nauku přijme a uskuteční, má ji předávat dále...