Josef Studený

Být či nebýt - to je otázka...

    Mám před sebou květnové číslo slovenského časopisu GEO. Hlavní článek, který mne zaujal – "Nová tvář buddhizmu – Karmapové". Škola Kagyupa. Proč mne zaujal? Vždyť já také patřím do této školy, jenže jinak. Tu školu zde založil Květoslav Minařík jakožto tulku Marpy, a tím přenesl nauku Kagyupů do Evropy, aby ji zpracoval ve srozumitelné formě pro lidi Okcidentu. O tom však píše sám. Předpokládám, že jste o tom četli v jeho životopise, i v některém z mých dřívějších článků. O Květoslavovi však současní Karmapové neví nic. To je přirozené, jak by mohli. Nikdo jim to nemohl dát na vědomí, a také proč. To, co on o Karmapech píše, by je sotva zajímalo; ani on, jakožto osoba ne. Co může vědět o nich, o Karmapech, kdosi v Evropě….? Jediný Evropan, kterého Karmapové znají, je Ole Nydal, kterého v Německu označují jako militantního buddhistu. Ten asi sotva přenese pravé nauky Kagyupů na Západ. Květoslavovo podání o vzniku Karmapů, po smrti Milarepy, tudíž o jejich začátku a pokračování je ovšem poněkud jiné, a asi by se divili a protestovali by. Mluví se totiž o řadě Bělostné Dynastie Guruů.

    V čem se jeví rozdíl mezi Karmapy a řadou Guruů Bělostné Dynastie mně? Karmapa je reinkarnace dřívějšího zemřelého Karmapy. Je hledán jako dítě a znova dosazen na svoje místo. Běžná praxe v Tibetu. Avšak všech pět známých členů řady Guruů, hledali svoji cestu a dosáhli sami.

    Dle Květoslava řada Bělostné Dynastie Guruů, tudíž Dynastie Kagyupů, skončila Milarepou v jedenáctém století. Byli to – Tilopa, Naropa, Marpa a Milarepa. Po něm pokračovalo společenství Karmapů, o kterých píše, že vynikali svatostí, ale neměli hloubku poznání a kvality hlavních guruů, ani nepřinesli nic nového v Nauce. Tudíž žádný další člen Bělostné Dynastie Guruů. Až teprve on, Květoslav se stal pokračovatelem řady guruů, jakožto tulku Marpy-překladatele, a jedině jako tulku, mohl přenést Nauku do Evropy duchovní cestou, a podat ji srozumitelně lidem Západu. On obnovuje po cca 900 létech Bělostnou Dynastii Guruů zde v Čechách, jakožto pátý člen Dynastie Kagyupů, jak sám píše, hned po Milarepovi. Nauka je zde tudíž jeho realizacemi přenesena sem do Čech. Nelze nauku přenést někým z tibetských uprchlých obyvatel, nebo literaturou. Taková nauka by nikdy neodpovídala mentalitě obyvatel okcidentu. Ona musí být dozráním karmických procesů příslušné země.

    To je samozřejmě i problém řádu Gelugpů, jejichž představitelem je Dalajláma, a kteří museli opustit Tibet definitivně. Oni na Západ přišli jen dožít, protože už nedokázali vzdorovat Číně. Duchovní karma Tibetu, jako základny Velkých Nauk, nenávratně skončila.

    Chápu, že kdybych tuto tézi přednesl Karmapům i třeba Dalajlámovi, který ostatně patří k jiné škole, ani by se mnou nemluvili, nebo by se mi vysmáli. Jenže to vše, co se kolem Karmapů odehrává, to jejich dvojče, je následek dekadence doby, i dozrálé špatné karmy, což zřejmě oni sami nedokáží rozřešit. Pozvali si proto na poradu Dalajlámu. Avšak mají všichni ti, včetně Dalajlámy, dokonalé buddhovské zasvěcení a poznání, jako měl Květoslav? On byl buddha kvality Gotamy, a tak jako on, zároveň i Višnuem. Byl určen základním plánem kosmu, aby přenesl a vysvětil nauky Tibetu v srozumitelné formě na Západ, ještě před koncem starého věku, a také proto, že Tibet jako duchovní základna definitivně skončil. To jen uprchlí obyvatelé a lámové marně věří, že jeho status bude zase obnoven. O tom všem co zde píši, o posloupnosti guruů, které uvádí Květoslav, nemohou vědět vůbec nic. Jak by mohli, když žili izolovaný život. A oni ani po ničem nepátrali. Vývoj ve světě je netrápil, dokud vše jak žili, bylo tradiční, zaběhnuté, a fungovalo to. Jenže Tibet obsadili Číňané a kláštery i mnichy začali tvrdě likvidovat. Jsme svědky toho, jak Tibet jako duchovní základna, mizí nenávratně tak, jako zmizely i jiné, dávné duchovní základny, jako třeba Mezopotámie, Egypt, Jeruzalém, a další.

    Že bylo pokračování Dynastie umístěno právě do Čech, má svůj důvod. Proč, bylo mně ukázáno. Čechy do značné míry přečkají očekávanou katastrofu končícího věku.

    Ano, nauky Tibetu se měly ještě objevit před koncem věku Ryb, a přinést několik realizací, aby mohly být přeneseny do věku Višnuova duchovní cestou, živými bytostmi, které je realizovaly, a odešly do vysokých duchovních oblastí podobným způsobem, jako Marpa, který se zde vtělil coby tulku, a nositel tibetských nauk, jakožto inspirátor Květoslavův. Tyto nauky vtělil Květoslav do knih.

    Zdá se však, že dějiny světa se budou ubírat jiným směrem. V této dimenzi našeho hmotného světa, nauky zaznamenané v knihách, a elektronických nosičích, přeneseny být nemohou, vzhledem k tomu, že přechod do nového věku bude katastrofický, a knihy i elektronické nosiče, na kterých se nacházejí, budou zničeny.

    Také nauka, která byla modelována pro věk Ryb, nemohla by dát řešení životních problémů ve věku Višnuově, kdy život a kultura bude vycházet z jiných okolností. Musí být znova vyjádřena srozumitelným způsobem pro příslušnou dobu, odpovídající kvalitě budoucích bytostí. Tudíž, musí být znova nalezena a srozumitelnou formou vyjádřena.

    Květoslav mi ukázal, že další, zasvěcený pokračovatel do Mahajány, resp. do Vadžrajány, v tomto starém věku, to je do roku 2012, po mně už nebude. Jsem poslední. A Tibet a Karmapové? Jsou najednou dva, a to je vážná dekadence. Myslím, že i tam zasáhla politika, a oni jsou někomu poplatní. Jestliže jsou dosazení, pak kde je jejich osobní cesta jako ukázka, vedoucí ke skutečnému buddhovskému zasvěcení? To musí každý zasvěcenec získat vlastním úsilím sám. Kdo je ten pravý? Nebo je vůbec jeden z nich pravý? Kdo to ze současné společnosti tamějších mnichů zaručeně pozná, Dalajlama? Vládce bez země? Jaký stupeň buddhovství dosáhli? Květoslav napsal, že Buddha (ten pravý) přichází, jen když má Svět velký svátek. Poslední před ním byl Gótama. Budhha a zároveň Višnu, a nyní, po dva a půl tisíci létech on, Květoslav, Buddha a zároveň Višnu, ve Vikipedii zvaný Kalki a označený jako poslední Višnu na konci věků. A co ti všichni ostatní buddhové-Karmapové…? Jak vysoké je jejich zasvěcení když nerozeznají kdo je kdo? Otázku nechávám otevřenou.

    Vím nyní, jak nesmírně vzácné je dosáhnout poznání, jako měl Květoslav. Byl mým guruem, takže jsem měl možnost poznat jeho kvality a schopnosti. A přesto jsem naletěl provokatérům, kteří chtěli zasvěcení do Mahajány uchvátit, co by kvantum energie. Naštěstí Květoslav svoji nauku chrání a hlídá, a tak přišel ke mně ve slávě stavu Nirmana-kaja, aby mne sám poučil o současné situaci.

    Poznal jsem, na vlastní kůži, že boj o energie jde všemi sférami, až k horní hranici karmických sil, a že je nemilosrdný. Kdybych nenesl zasvěcení do Vadžrajány, už bych nežil. Oblast karmy patří Márovi, a vím, že řešení toho, kam kdo patří, se odehraje při přechodu do věku Višnuova – bleskově.

    Otázka je, proč právě Čechy se staly tou vyvolenou zemí, kde se narodil i Višnu, v poslední své formě. Nejsem šovinista, abych si zakládal na tom, že jsem Čech, a proto abych glorifikoval to, co jsem viděl a prožil. Moje realizace byly naprosto reálné a jsou součástí přenosu nauky Kagyupů na Západ a nevážu jejich platnost pouze na Čechy. I když to, co mi bylo ukázáno, vázáno na Čechy je. Viděl jsem naši zemi jako ostrov v oceánu, a ta vize nebyla pouze symbolická. Vadí mi, že se zde, u nás, nesetkávám s nikým, třeba i z jiných mystických směrů, případně z vědeckých řad, kdo by měl obdobné zážitky a poznání. Jen z Ameriky přicházejí určité signály. Avšak, je možno je plně akceptovat? Vědecký svět nemá vysoká duchovní zasvěcení a slouží spíše Illuminátům.


    Četl jsem knihu Ivo Wiesnera, "Národ v lénu bohů". Mluví v ní o původu tohoto národa a věští národu Čechů náramnou budoucnost. Nu, zatím to tak nevypadá, ale on je optimista, a mluví o dlouhodobém vývoji, který nás Čechy ještě čeká. Píše o době delší nežli 600 let, kdy předpokládá přílet Nimiru, který má ukončit život na Zemi. O Mayském kódu nemluví, jako by neexistoval. Buddhismus neznal. Nesdílím jeho optimizmus, protože vidím stav našeho národa jinak, a hodnotím jeho vývoj z docela jiné stránky. Ano, v našem národě se zrodil člověk, který prošel výjimečným, a nesmírně vzácným vývojem teprve nedávno, a tento národ jej nepoznal, a neví o tom, až na nepatrné výjimky několika účastníků, vůbec nic. Ano, jde o Květoslava Minaříka, o jeho realizace, a přenos nauk Tibetu. Vývoj našeho národa kulminoval na duchovní úrovni. Události světového významu pana Wiesnera minuly. Že se Čechy staly skutečně mimořádným místem na Zemi sice tušil, ale šel po falešné stopě. Předpokládal moc a slávu světskou. Že se zde narodil Buddha, jenž byl předurčen obnovit Bělostnou Dynastii Guruů-Kagyupů po devíti stech létech v Okcidentu, neví nic. To ovšem pan Wiesner nemohl znát. Z jeho systémových analýz mu to zřejmě nevyšlo. I když jsem mu o tom něco naznačil, neuznal to za vhodné zařadit do svého repertoáru a bádání. Buddhismus, zvláště ten tibetský, nebyl jeho zájem. On mluví pouze o Kristu. Snil o slavném národě, který se k té světské slávě a moci dopracuje, ještě před příletem Nimiru.

    Mne by ovšem zajímalo, jaká karma tuto zemi vynesla na toto místo. Proč právě Čechy převzaly duchovní štafetu? Kotlina ve středu Evropy, která vznikla dopadem velkého impaktu, cca před šedesáti miliony let. Nauka Kagyupů se zde objevila jen na krátko, a nebude trvat déle, než do doby velkých změn. Byla modelována pro poměry na Zemi, v době věku Ryb. Dominovaly zde hlavně závist a nenávist, vyvolávající konfrontace a hrozné války, které gradovaly do neuvěřitelných hrůz. Tyto hrůzy by se ve věku Višnuově neměly opakovat, a proto lze předpokládat, že příští duchovní nauky, které jednou vzniknou, budou mít jiný charakter.

    K tomu však mohu jen uvést tradiční metta Mahajány: "Nechť jsou všechny bytosti šťastny". Toto metta jistě bude vždy na místě.

J.S.