Višnu (citace z Wikipedie)

Avatárové

    Višnu se také už devětkrát inkarnoval (vtělil) na zemi - jedná se o deset nejslavnějších avatárů (poslední, desátý, má teprve přijít). V každé z těchto inkarnací Višnu nějakým způsobem zachraňuje svět (Bhagavad gíta 4.7-9).

  1. Nejdříve se Višnu zjevil jako ryba (matsja). Podle Véd je svět periodicky ničen a tvořen. Na začátku tohoto světa zůstaly Védy potopené hluboko v prvotním oceánu a bylo nutné je vyzvednout, aby vůbec Brahma mohl tvořit svět. Višnu se tedy zjevil jako ryba a vynesl je na povrch.
  2. Poté se zjevil jako želva (kúrma) a vzal na svůj krunýř nově vzniklou zemi, aby jí zajistil stabilitu.
  3. Třetí avatár byl kanec (varáha) a v této podobě Višnu vyzdvihl zemi potopenou v prvotním oceánu.
  4. Pak se zjevil jako Narasimha (půl-člověk, půl-lev). Démon Hiranjakašipu uctíval boha Brahmu a ten mu za to dal požehnání, že ho nezabije zvíře ani člověk, že nezemře ve dne, ani v noci, ani na zemi, ani v nebi, ani ohněm, ani vodou, ani žádnou zbraní. Ovšem Hiranjakašipu se začal chovat jako tyranský vládce a bylo třeba ho zabít. Proto Višnu přijal podobu Narasimhy a při západu slunce chytl démona, položil si ho na klín a roztrhal ho.
  5. Další Višnuova inkarnace byl trpaslík (vámana). Potomek Hiranjakašipua, král Bali, uctíval boha Indru a získal tak vládu nad třemi světy (země, nadzemská oblast, nebe), což doslova „vyřadilo ze hry“ ostatní bohy. Višnu se tedy zrodil jako trpaslík a řekl Balimu, že by od něho chtěl tolik země, kolik překročí třemi kroky. Bali byl potěšen, že vidí svatého muže a klidně souhlasil. Prvním krokem Višnu překročil nebe a druhým zemi. Protože byl ale Bali velmi milý a jeho děd Prahlád velmi ctnostný, tak třetí krok vložil na Baliho hlavu, kterou mu Bali nabídl na znamení odevzdání se. Vámana mu poté ponechal vládu na Patálou, podzemím. Tento příběh existuje v různých obměnách.
  6. Šestá inkarnace bývá nazývána Ráma se sekerou (Parašuráma). V této inkarnaci Višnu působil coby bráhman, který sprovodil ze světa vládu zkorumpovaných kšatrijů. Někteří moderní učenci v tom vidí odkaz na dřívější spory mezi kastou bráhmanů (kněží) a kšatrijů (válečníků) o moc.
  7. Sedmá inkarnace je jedna z nejslavnějších - je to Ráma, hrdina eposu Rámájana. Ráma byl král, kterému démon Rávana unesl jeho ženu Sítu, takže se vydal za ním a nakonec ji získal zpět a zlého démona zabil. Ráma jako ideální vládce představuje souhrn ctností.
  8. Nejslavnější vůbec je osmá inkarnace, kdy se Višnu zrodil jako Krišna. Krišna se zrodil, aby porazil zlého krále Kamsu, který sužoval zemi. Jako malý kradl různé lahůdky a často si z lidí dělal legraci. Později se oženil s 16 008 princeznami a s každou měl deset synů. Jeho nejdůvěrnější partnerkou (šakti) však byla Rádha ve Vrindávanu.
  9. Devátá inkarnace představuje podle moderních názorů synkretické tendence hinduismu, který se snažil začlenit do svého schématu i jasně „heretické“ náboženství - je jí Buddha. Původně teistická mahájána však např. v Nepálu bez problémů koexistuje s vaišnavismem a šivaismem (např. společné uctívání Višnua-Avalókitéšvary jako Muktinátha na stejnojmenném poutním místě). Podle ortodoxního hinduismu se Višnu zrodil jako Buddha, aby zmátl malověrné a nechal je bloudit (Bhágavata purána 1.3.24). Podle jiné interpretace tak chtěl Višnu nabídnout možnost spásy i pro ty, kdo nebyli hinduisty a vytvořil pro ně jinou cestu. Jako další důvod se uvádí rozšíření učení o nenásilí (ahinsa).
  10. Poslední inkarnací je Kalki. Ten by se měl objevit na konci Kali jugy, současného věku, kdy bude většina lidí zcela pohlcena temnotou nevědomosti. Višnu se zrodí a opět zachrání lidstvo skrze dharmu a nastane další zlatý věk. Tato inkarnace bývá zobrazována jen vzácně.

    Z tohoto seznamu je někdy vyjmut Buddha a místo něj (chronologicky před Krišnu) je zařazen Balaráma.


    Proč zde uvádím proroctví o Višnuovi dle Purán? Jistě nic nového a jistě si mnozí tento článek přečetli na internetu. Avšak pochybuji, že by ti mnozí věděli a chápali, jak pravdivé je toto proroctví. Dosadit a vysvětlit body 1 až 8 do určitých dějinných dob je sotva možno, protože dle obsahu by měly sahat až do dávné doby před vznikem suché země, což by byly miliardy let. Avšak poslední dva verše jsou jasné, alespoň pro mne. Souhlasím, že Buddha Gótama byl Višnův avatár. Přinesl spásnou nauku použitelnou i pro „bezvěrce“. Jeho nauka o utrpení a cestě vedoucí k ukončení utrpení je nevyvratitelná a reálná. Mně však jde o dobu současnou, ve které právě žijeme, a ke které se vztahuje desátý bod proroctví, o inkarnaci Višnua, kterého v Puránách jmenují Kalki. To je ten, který přinese na konci věku Nauku, pro záchranu lidstva.

    Nevím, zda to nazvat štěstím, nebo smůlou, že jsme se narodili v době, kdy se mluví o konci věku – čili o konci prvního pololetí Platonského kalendáře, což je čas od znamení doby Lva, ke vstupu do znamení Vodnáře. A probírá se nyní tento termín ze všech stran, laiky, ale i ve vědeckém světě; ovšem ne těmi zapšklými vědci materialistického paradigmatu, ale novou vědeckou generací. Obzvláště ve vztahu k proroctví Mayů o konci času. Může čas končit? V subjektivním smyslu ano, ale zde předpokládám, že se jedná o konec počítání času na léta. Tak jako začalo počítání času na roky egyptským Zep-Tepi před 11 500 léty, tak by mělo dle Mayů v roce 2012 toto počítání končit. Čas ovšem půjde dál, a bude se zase nějak počítat, ale bude to věk Višnuův, věk změněné kultury. Vždyť celé údobí od Velké Potopy bylo vlastně trvalé barbarství, což dějiny minulého století, ale i současná doba, tudíž i naše vlastní zkušenosti v této době potvrzují.

    Z jakého důvodu těchto věcech píši? Protože vím, že v Puránách prorokovaný desátý Višnu se skutečně zrodil, a že je to ten, který přinesl Nauku, jak je prorokováno. A jeho součastníci si vůbec neuvědomují tuto skutečnost. Proto i vím, že očekávaný Konec Času bude faktum.

    Věk Višnuův ve skutečnosti již začal, a nějaký čas již trvá, jenže ve hmotném světě se uplatní teprve Mayským „Koncem Času“. Znám i přesný datum začátku této události, prorokovaného zrození Višnuova Syna, s čímž se nemohou pochlubit ani ti nejúspěšnější světoví badatelé. Bylo to 15. března 1946. Byla to realizace Višnua, kterou popisuje Květoslav Minařík v Kečarovi, jeho druhá velká realizace. Kdo z lidí, i z jeho přímých žáků, to pochopil. Ano, žil jsem s živým Višnuem, který byl zároveň pravým Buddhou – a je dárcem Nauky, tak jak je prorokováno v Puránách.

    Svojí první velkou realizací v roce 1926 dosáhl buddhovství, hodnoty buddhy Gótamy, stavu, o kterém sám říká, že přichází, jen když má svět velký svátek. Byli jsme tudíž současníky velmi vzácné existence Buddhy na Zemi. Oba, Gótama i Květoslav jsou též zároveň i Višnuem.

    Na tom, co jsem zde napsal, může snad být zajímavé, že centrum velkých nauk mizí z dosud klasických míst na Zemi, tj. z Indie a z Tibetu. Proč se Buddha-Višnu zrodil právě v Čechách, v době před velkým kataklismatem, kterým Konec Času, čili vstup do doby Višnuovy jistě bude. Mnoho mi bylo ukázáno, ale nepovažuji za dobré o tom psát. Jsem zde už posledním živým držitelem a zasvěcencem do Mahajány, kterou Květoslav přenesl z Tibetu do Čech. Přenesl ji jakožto tulku Marpův svými realizacemi a zůstává jejím ochráncem nadále, i do Nového Věku, jak mi sám ukázal.

    Nechť jsou všechny bytosti šťastny.

    Studený Josef


    R e s u m é

    Jak vyplývá z proroctví Purán, je Višnu udržovatelem Světa, jeho začátkem a trváním. Řídí jeho vznik i jeho vývoj, jak uvádějí Avatárové. Přichází na svět na začátku každé vývojové éry v příslušné podobě a vždy s absolutní duchovní mocí. Jak vyplývá z uvedeného textu, trvání na sebe navazujících údobí jeho projevu není stále stejná. Začíná údobím nesmírně dlouhým, a každé další údobí se zkracuje. Purány však neuvádějí délku doby trvání uvedených etap. Je otázka: byly přechody jednotlivých dob kontinuální, nebo katastrofické? Popisy jednotlivých dob zde uváděných, odpovídají svojí charakteristikou vývoji země uváděnému moderními vědci.

    Pokusím se porovnat to, co jsem zde napsal s výzkumy nové garnitury amerických vědců a těch, kteří se zabývají počítáním času starých Mayů. Ti vycházejí z docela jiných základů a zdá se, že docházejí ke stejným výsledkům, když hodnotí nyní velice diskutovaný Mayský Konec Času. Jenže oni nevědí nic o tom, co se odehrálo zde v Čechách.

    Vědecká spisovatelka Barbara Hand Clowová ve své knize Mayský Kód cituje vědce Callemana: „Předchozí tvoření se stalo součástí pozdějších tvoření a tento vývoj je vytvářen cykly, které jsou dvacetkrát kratší, než předcházející podsvětí. (Mayové používali dvacítkovou soustavu) Vzhledem k tomu, že každý následující cyklus je dvacetkrát kratší než předcházející, čas se během otevírání každého podsvětí zrychluje násobkem dvaceti…“ potud Clowová. Mayové tímto počítáním došli k době trvání kosmu k době šestnácti miliard let. Nu a to by mohlo souhlasit s inkarnacemi Višnua na Zemi i dle výzkumů současných vědců.

    Poslední cyklus mezi dvěma inkarnacemi Višnua je cca 2 500 let. Buddha Gótama a Buddha Květoslav. Dál už se čas pro další zrození Višnua krátit nedá. Tudíž rok 2 012 určený starými Mayi, jako Konec Času lze brát vážně. Jak bude vypadat? Bude se týkat jen Země, nebo celé sluneční soustavy? Nebo celé galaxie? Kdo to může vědět. Vím jen, že Věk Vodnáře bude věkem Višnuovým, který bude mít docela jiný morální kodex, nežli měl dosavadní věk Brahmův. O uplynulých dobách, i o době současné ve které právě žijeme, lze říci, že to bylo a je, více či méně rozvinuté barbarství. Nesouhlasíte? Na ČT2 byly ukázky z posledních válek a z plynových komor, viděli jste je? Tak takovýto způsob života jistě nebude pokračovat v době Višnuově. Změna neproběhne tak, že Višnu mávne čarovným proutkem a nastane ráj. Ani nenastane evolucí rozloženou na tisíciletí. V současné době ovládá svět Máro, vtělené zlo. Ano Zlo-Máro je vtěleno do všech organisátorů dění i do jejich obětí. Květoslav říkal, že na duchovní úrovni Máro svítí jako sám Brahmá, ale že je přesvědčen, že se mu podaří jej svrhnout do propasti až přijde čas. Zůstává proto po smrti těla na rozhraní stvoření jakožto Nirmána-kája. Tak jej také znám. Máro však nepřijde tak zkrátka. On dostane vše, což jeho jest.